இந்த நொடி ..



கண்ணை மூடி முழிப்பதற்குள் , காலம் மிக வேகமாக ஓடிவிடுகிறது. நாம் உணர்வதற்கு முன்னே, ஒரு நொடியில் ஒரு காதல் பூத்துவிடுகிறது, ஒரு மரணம் நிகழ்கிறது, பேசக் கூடாத ஒரு வார்த்தை உதிர்ந்துவிடுகிறது. காலம் தான் அதன் போக்கில் மனிதனை இழுத்துக்கொண்டு போகிறது. நல்லவன் தீயவனாகிறான், மனிதன் உருவாக்கியவை அழிகின்றன, புதிதாக பல விஷயங்கள் இவ்வுலகில் உதிக்கின்றன...
ஒவ்வொரு நாலும் கைக்கடிகாரம் அணியும் முன் காலம் என்னவெல்லாம் செய்ய காத்திருக்கிறது இந்த நொடியிலிருந்து எனக்கு - என்று அனைவரும் சிந்திக்க வேண்டும். நாம் அனைவரும் மின்னஞ்சலில் வாசித்த கதை இது - ஒரு சிறுவன், தன் தந்தை தன்னுடன் நேரம் கழிக்க ஆசைப்பட்டு, அவரின் 1 மணி நேர சம்பளத்தை சேகரித்து தருகிறான் - (ஞாபகம் வந்ததா? ) இப்படித்தான் நம் நாளும் போகிறது. வேலைப்பழுவில், நேரம் போவதே தெரியாமல் நாட்களை கழிக்கிறோம்.. அந்த காலத்திலும் தான் ஆணும் பெண்ணும் உழைத்தார்கள், ஆனால் "work while you work , play while you play" என்பதுபோல், நல்ல "work - family life balance" இருந்தது. எப்படி இது முடிந்தது? என்றாவது யோசித்திருக்கோமா?
நேரம் பற்றி யோசித்ததால் தானே இவ்வாறெல்லாம் எண்ணம் போகும் .. நாம் தான் அதைப்பற்றி சிந்தைப்பதே இல்லையெ! "என் நேரமே சரியில்லை.. " இதனை மட்டும் பல முறை சொல்லிக்கொள்கிறோம். காலத்தின் பயன் பற்றி அனைவரும் சிந்திக்க வேண்டும், காலத்தின் மதிப்பறிந்து, வாழ்க்கையை வழிநடத்த வேண்டும் !
உங்கள் நேரத்தை இனியும் இந்த பதிவில் வீணாக்கவிரும்பவில்லை !
அன்புடன்
தீக்ஷண்யா

Comments

அவசர உலகில் நாம் அன்பை மறந்துவிடுகிறோம்... நம் முன்னோர்களின் வாழ்க்கை முறையை மீண்டும் இந்த சமுதாயத்தில் பார்ப்போமா என்பதே சந்தேகம் தான்!!! நல்ல சிந்தனை!!
Deekshanya said…
நன்றி இசக்கி! முதல் வருகைக்கும் சேர்த்து!
ambi said…
உண்மை தான். என்ன திடீர்னு இப்படி பீலிங்க்ஸ் ஆப் பெங்களூரு? :p

ரங்கு ஏதாவது வாலாட்டினாரா? (அதெல்லாம் எப்பவோ கட் பண்ணி இருப்பீங்களே?)
Deekshanya said…
வாங்க அம்பி அண்ணா! நம்ம வீடு மாதிரியே எல்லார் வீட்லயும் இருக்கும்னு எல்லாம் யோசிக்கக்கூடாது! okயா? :-) ரொம்ப நாள் கழிச்சு வந்த அம்பிக்கு ஒரு கப் டொமாடோ சூப் கொண்டுவாங்கப்பா!!
Dreamzz said…
நல்லா சொல்லி இருக்கீங்க! அளவுக்கு மிஞ்சி எதையும் செய்ய கூடாது. வேலையும்..

என் பதிவுக்கு வந்தமைக்கு நன்றி!
:)
Ravi said…
idhu sellaadhu sellaadhu... hello Deekshanya. Not seeing a new post for a long time, I though you were still busy in the US of A. I really loved your posts esp the ones reflecting nostalgia about school/college days. Please... you should not think about quitting blogging. Hope things will get better on your end and you will come out with a great post pretty soon.
Ravi said…
Deekshanya, thanks for the nice words on my blog. Print out eduthu... oh! padichittu enakkae sirippu vandhiduchu... namba post-kku idhu too much-nu. But still thanks a bunch to you and your sis as well for the nice words.
Anubhavam arumaiyaga pesugiradhu ungal postil..Vaazhga

CU
mani said…
Deekshanya, after long time a post from you. I visited few times but no new post, emathitngalay.. Pathivuku nandri.



Ungakita irunthu Niraya ethirParkirom (" ஒரு பழைய தொலைபேசி டயரியும் நானும்.." -polla) ,
nalla elluthunga.
Nalla varuvinga...
Mindla vachikiran.

:-)
Anonymous said…
I have not yet read the post.

When I read the title of the post, I got reminded of the song from Vettaiyadu vilayadu.

Song: Manjal veyil

Lyrics: Indha nodi indha nodi, ethanayo kaalam thali, nenjoram pani thuli.

Voracious Blog Reader
Aruna said…
Just dropped in....found very interesting....lovely posts....keep up the spirit!
anbudan aruna

Popular posts from this blog

Dream Machine

ஒரு பழைய தொலைபேசி டயரியும் நானும்

தேடல்